|
|
Alergeny v pracovním prostředí
VANĚČEK, Marcel
Bakalářská práce na téma alergenů v pracovním prostředí se dělí na dvě části. V teoretické části je popsána problematika alergických onemocnění, alergenů a bezpečnosti práce z obecného hlediska, praktická část se pak věnuje problematice alergických onemocnění vzniklých v přímé souvislosti s pracovním prostředím a je zobrazena pomocí získaných dat. Práce je řešena jako sekundární analýza dat profesních alergických nemocí z povolání, jako jsou exogenní alergická alveolitida, alergická rýma, astma bronchiale a kontaktní alergická dermatitida. Data byla poskytnuta Státním zdravotním ústavem v Praze. Obsahem dat byly hlášené nemoci z povolání v celé České republice, zvláště pak v Jihočeském a Plzeňském kraji, diagnózy nemocí a pracovní odvětví, ze kterých byly tyto nemoci hlášeny. Data se týkala období mezi roky 2010 a 2018. Tato práce je zaměřena na analýzu získaných dat. Hlavním cílem práce je zjištění, jakým směrem se ubírá trend vývoje alergických nemocí z povolání v České republice, především ve dvou zkoumaných krajích, které alergické nemoci se za zkoumané období vyskytovaly nejčastěji, ze kterých pracovních odvětví byly tyto nemoci hlášeny a z jakých pracovních odvětví a v jakém poměru byly hlášeny zkoumané nemoci z povolání.
|
|
|
Alergeny v pracovním prostředí
VANĚČEK, Marcel
Bakalářská práce na téma alergeny v pracovním prostředí se dělí na dvě části. Na část teoretickou, ve které je popsána problematika alergických onemocnění, alergenů a bezpečnosti práce z obecného hlediska a na část praktickou, ve které je problematika alergických onemocnění vzniklých v přímé souvislosti s pracovním prostředím zobrazena pomocí získaných dat. Byly položeny 4 základní výzkumné otázky: "Která alergická onemocnění se v pracovním prostředí vyskytovala nejčastěji?", "Které alergeny se v souvislosti s alergickými onemocněními vyskytovaly nejčastěji?", "Který typ povolání se nejčastěji vyskytoval v souvislosti s alergickými onemocněními?" a "Jaký je trend vývoje alergických nemocí z povolání?" Další 2 otázky byly zaměřeny na vazby mezi alergenními látkami a odvětví práce, ve kterém se vyskytly alergické nemoci z povolání a vazbami mezi alergenními látkami a konkrétními nemocemi, které se v jejich důsledku vyskytly. Bakalářská práce byla řešena jako sekundární analýza dat, kdy data byla poskytnuta Krajskou hygienickou stanicí v Českých Budějovicích, oborem Hygieny práce. Tato data se týkala všech uznaných nemocí z povolání v Jihočeském kraji od roku 2010-2018.
|
|
|
Úkoly veřejné správy na úseku ochrany veřejného zdraví
Lepičová, Anhelina ; Pikola, Pavel (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice orgánů státní správy, které ve společnosti plní kontrolní funkci, ve snaze chránit a podporovat zdraví obyvatel a zajišťovat rovné podmínky pro uspokojování jejich každodenních potřeb. V teoretické rovině identifikuje vybrané orgány dozoru a oblasti, ve kterých působí. Orgány jsou spravované různými ministerstvy, proto je soustředěním se na praktickou složku jejich činností poukázáno na nikterak výjimečně se vyskytující duplicity v preventivní, běžné, či represivní složce jejich kontrolní činnosti, ale také na schopnost a význam vzájemné spolupráce. V praktické rovině práce upozorňuje na aktuální problematiku kompetenčních nedokonalostí v oblasti kontroly veřejného stravování. Středem pozornosti je novelizace hlavní české právní normy, zastřešující oblast bezpečnosti potravin. Několik praktických případů poukazuje na charakteristická úskalí, která s sebou přináší aplikace této normy v praxi. Opomenuty nejsou ani výhody a nevýhody, které tímto plynou pro provozovatele potravinářských podniků a jejich spotřebitele.
|
|
|
Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji a ochrana obyvatelstva
PAJURKOVÁ, Romana
Znečištění ovzduší je rozšířeným problémem v celém Moravskoslezském kraji a v tak osídlené aglomeraci navíc ovlivňuje mnoho životů. Škodliviny, které se zde ve vzduchu vyskytují mnohdy v několikanásobně překročeném limitu pro ochranu zdraví, jsou toxické životnímu prostředí i lidem, kteří v něm žijí, proto je důležité se z hlediska ochrany obyvatelstva tímto tématem zabývat. Je třeba si stanovit, jak moc znečištěné ovzduší ovlivňuje zdraví obyvatel. Touto otázkou se zabývá hypotéza H1. Ve spolupráci s Oddělením ochrany ovzduší ČHMÚ v Ostravě a KHS Moravskoslezského kraje byly srovnány údaje o aktuálním znečištění PM10 částicemi a týdenní nemocnosti akutními respiračními onemocněními. Bylo zjištěno, že pokud se zhoršuje stav ovzduší, nemocnost se nezlepšuje, a když se kvalita ovzduší zlepšuje, ubývá i onemocnění akutními respiračními infekcemi v kraji - mezi znečištěním ovzduší a zdravotním stavem obyvatelstva je určitá souvislost. Pro hypotézu H2 (informovanost obyvatel v oblasti znečištění ovzduší) byl sestaven dotazník a byl rozdán 250 obyvatelům kraje s návratností 87 %. Většina obecných otázek byla zodpovězena správně, výsledky otázek o zjišťování aktuální situace tak dobré nebyly, proto byla hypotéza H2 potvrzena pouze částečně. Jediným způsobem, jak se ale dá aplikovat oblast ochrany obyvatelstva, je v tomto případě funkční varování. Speciální srovnávací metodou bylo zjišťováno, při jaké hodnotě znečištění PM10 částicemi byli obyvatelé varováni. 38 % dotazovaných ale uvedlo, že nebyli varováni nikdy. Proto byla hypotéza H3 také potvrzena pouze částečně. Po provedení analýzy problému byl připraven návrh řešení této situace v aplikaci na ORP Bohumín. Obyvatele kraje byli rozděleni na dvě skupiny. Aktivní, to je skupina osob, která má přístup k internetu a nevyužívá toho. Byl vytvořen informační leták a samolepky, jejichž hlavním úkolem je upoutat pozornost a ukázat obyvatelstvu, kde se informace o aktuálním znečištění dají najít. Součástí tohoto letáku je také pár poznámek, u kterých byla v dotazníku menší informovanost. Druhá skupina je pak pasivní, tzn. obyvatelé, kteří přístup k internetu nemají, či jej neumí využívat. Byl vytvořen systém otočné informační tabule, a návrh jejího umístění v ORP Bohumín v prostředí, kde se hromadí větší množství osob. Na takovou tabuli by se dala automaticky odesílat i hodinová aktuální data skrze síťovou komunikaci. Šlo by také opatřit tento systém výstražným varováním, ale jeho spuštění by muselo být omezeno určitou hranicí vzhledem k častému překračování limitů ve většině obcí kraje. Mohli bychom provést varování občanů prostřednictvím jednotky požární ochrany Sboru dobrovolných hasičů, obzvláště byla-li by vyhlášena smogová situace. Bylo by také možné využít systému varovných sirén, ale myslím, že by takový způsob varování mohl vyvolat zbytečnou paniku. Následující návrhy řešení platí pro obě skupiny obyvatel. Na základě dostupných informací byla zobrazena mapa s vyznačením nízkoemisní zóny ORP Bohumín, byl popsán systém řešení z hlediska izolační zeleně. Bylo také zjišťováno, zda je připravován plán typové činnosti dlouhodobá inverzní situace, ale podle HZS kraje nepředstavuje inverzní situace pro území regionu hrozbu, která by vyžadovala vyhlášení některého z krizových stavů, a proto není rozpracování operačního plánu zatím nutné. Čas je v tomto případě hlavím aspektem pro postupné zlepšování z oblasti varování a informování obyvatel. Z výsledků vyplývá, že obecná informovanost o problematice je dostatečná, avšak je také potřeba věnovat pozornost aktuální situaci, aby bylo možné zmenšit rizika na zdraví na co nejnižší úroveň. Nemyslím si, že se občané musí naučit smířit se s životem v takových podmínkách, ale měli by být trpěliví, a sami přispívat ke zlepšení této situace. Stačí začít tím, že se budou o aktuálním znečištění sami informovat.
|
|
|
Význam spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s veterinární službou v prevenci infekčních onemocnění
RICHTROVÁ, Daniela
Slovo infekce je pojem, který v lidech vyvolává nejistotu. Vždyť není to tak dávná minulost, kdy umírali lidé při pandemiích moru, cholery či chřipky. Člověk může být infikován viry, bakteriemi, houbovými organizmy nebo parazity, z nichž řada může nakazit více živočišných druhů. Choroby přenášené ze zvířat na člověka se nazývají zoonózy. Pro účinnou surveillance zoonóz je nutná spolupráce jak veterinární, tak i hygienické služby. Jejím cílem je včasné odhalení a eliminace zdrojů nákazy. Zakládá se především na cíleném veterinárním a hygienicko-epidemiologickém dozoru. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na význam spolupráce veterinární a hygienické služby v prevenci infekčních onemocnění. Jedním z cílů práce je porovnání výskytu vybraných humánních onemocnění zoonózami v Jihočeském kraji v letech 2002-2010. Druhým cílem je porovnání rozsahu protiepidemických opatření přijatých cestou veterinární služby a orgánu ochrany veřejného zdraví. V této diplomové práci byl využit kvalitativně-kvantitativní výzkum. Předmětem výzkumu bylo zjištění významu spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví a veterinární služby v oblasti prevence infekčních onemocnění. Kvantitativní část šetření probíhala metodou sekundární analýzy dat. V kvalitativní části šetření byl proveden polostrukturovaný rozhovor s vedoucí odboru epidemiologie Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích a ředitelem Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj. Na základě výsledků výzkumu a daných rozhovorů jsem došla k tomuto závěru: 1) Spolupráce při předávání informací o výskytu infekčních nemocí je zajištěna dostatečně. 2) Rozsah protiepidemických opatření přijatých ve veterinární oblasti a v oblasti ochrany veřejného zdraví je dostačující. Tato diplomová práce může sloužit jako edukační materiál pro studenty studující bakalářský nebo magisterský stupeň ochrany veřejného zdraví, jelikož jako zaměstnanci hygienické služby budou v praxi řešit problematiku související s otázkami veterinárního dozoru.
|
|
|
Uplatnění absolventů Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích oboru Ochrana veřejného zdraví - bakalářské studium
HARTMANOVÁ, Lenka
Tématem mé bakalářské práce je obor Ochrana veřejného zdraví. Touto bakalářkou prací jsem chtěla zjistit, zda absolventi oboru Ochrana veřejného zdraví nalezli uplatnění po absolvování oboru. Dále jsem svůj výzkum zaměřila na to, abych se dozvěděla, zda studium oboru Ochrana veřejného zdraví dostatečně připravilo absolventy k výkonu jejich povolání a také jestli práce v oboru ochrany veřejného zdraví splnila očekávání. Pro sběr dat jsem zvolila výzkumnou techniku dotazníkového šetření. Respondenty byly všichni absolventi oboru Ochrana veřejného zdraví na Zdravotně sociální fakultě v Českých Budějovicích. Výsledný výzkumný soubor, se kterým jsem pracovala, je tvořen 51 respondenty (100%). První hypotézu, která zněla: Absolventi oboru Ochrana veřejného zdraví nalezli uplatnění v oboru, se mi na mém vzorku respondentů, na kterém jsem výzkum prováděla, podařilo potvrdit. Zatím všichni, kteří měli zájem pracovat v oblasti ochrany veřejného zdraví zaměstnání nalezli. Hypotézu s označením H2: Studium dostatečně připravilo absolventy k výkonu jejich povolání, se mi bohužel potvrdit nepodařilo. Znění poslední, v pořadí již třetí hypotézy je: Práce v oboru ochrany veřejného zdraví splnila očekávání absolventů. Přímo na tuto hypotézu jsem vytvořila otázku - splnila práce v oboru ochrany veřejného zdraví Vaše očekávání. 50% respondentů odpovědělo ano a zbývajících 50% respondentů uvedlo spíše ano. Na základě těchto výsledků si troufám tuto hypotézu považovat za potvrzenou. Snažila zjistit také názory absolventů na obor a pocity, které si ze studia Ochrany veřejného zdraví respondenti odnesli.
|
host ::
RSS.